zpět

Na Setkání studentských samospráv v Hostinném Kateřina Hůlková diskutovala se studenty na téma "Společenský a politický diskurz"

21/10/19

Ve dnech od 18. do 20. října se v Hostinném konal první ročník Setkání studentských samospráv, které uspořádali studenti místního Krkonošského gymnázia a Střední odborné školy. Na akci jsem dostala pozvání s nabídkou na místě také přednášet. Nabídku jsem přijala s tím, že nechci před studenty předstoupit jako politik/zástupce samosprávy, ale jako osoba, která se o danou problematiku upřímně zajímá. Dělící čára mezi tím je samozřejmě velmi tenká a mnohdy nezřetelná. Během přednášky jsem se ji přesto ze všech sil snažila nepřekročit. 

Na úvod přednášky jsem účastníkům položila jednu zásadní otázku. Jelikož důvodem jejich přítomnosti bylo bezpochyby to, že je název “Společenský a politický diskurz” zaujal a už předem od toho nejspíš něco očekávají, chtěla jsem nejprve zjistit, jak celkovou situaci ve společnosti vnímají právě teď právě oni.

Odpovědi se často shodovaly v jedné zásadní věci: valí se na nás ze všech stran hromady informací, jsme roztěkaní, nedáváme pozor a zabýváme se nedůležitými věcmi.

Neodpustila jsem si poznámku, že na přednášce, která probíhala těsně před tou mojí, si minimálně polovina student v publiku průběžně kontrolovala mobil. Nebylo to myšleno jako výtka, ale jako příhodná ilustrace toho, o čem jsem s nimi chtěla mluvit. I proto jsem si na přednášku jsem zcela záměrně nepřipravila žádnou powerpointovou prezentaci nebo jinou vizuální “berličku”. Přepis přednášky nyní vkládám i sem. 

 

Co se od dob osvícenství změnilo

Abychom pochopili, co se dnes ve veřejných debatách odehrává, je důležité se podívat na úplný začátek rozvoje občanské společnosti. Pro mě osobně je v tomto případě velmi důležitá jedna pasáž z celkem dost známého textu:

“Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a hledání osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svoje oprávněné pravomoci ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.”

Deklarace nezávislosti  – Thomas Jefferson a “Výbor pěti”

Transcendentalismus a Emerson

Z téhle myšlenky vychází první ryze americký filozofický směr, který v devatenáctém století pomohl ukovat národní identitu, kterou v sobě mají Američané dodnes zakořeněnou podobně jako my třeba “švejkismus”. Americký člověk je “self-made”, čímž si plní svůj AMERICKÝ SEN.

Ten směr se jmenuje transcendentalismus a jednou z hlavních osobností, kterou chci zmínit, je Ralph Waldo Emerson. Tento myšlenkový proud vychází z protestantské morálky, kterou lde pro naše potřeby velmi stručně shrnout takto: Kdyz budu opravdu usilovně pracovat, vše se podaří a vše bude dobré. Zároveň tady hrála svoji roli obrovský rozloha panenské přírody celého kontinentu, kterou měli najednou tito protestantští přistěhovalci z Evropy k dispozici.

Základem toho, co hlásal Emerson tedy bylo, že nový človek má prakticky neomezené možnosti; stačí se na tu přírodu naladit, využít toho, co nabízí, a postavit nový svět, kde každý to své osobní štěstí najde.

Emerson se neomezil pouze na tištěnou distribuci svých myšlenek. Se svými přednáškami začal objíždět americký venkov, kde rozmlouval s farmáři ve stodolách. To je důležitá paralela s dnešní dobou, kdy osobní kontakt s občanem/voličem znovu získává na důležitosti. Ta paralela zde ovšem I končí. Analýza Emersonových textu je dnes součástí syllabů vysokých škol a průměrný člověk si to nezvolí jako oddychové čtení po práci. Když to ale tehdy Emerson po práci přednášel oněm farmářům ve stodolách, oni neměli problém mu rozumět.

Když jsem zmínila, že tento myšlenkový směr vytvořil národní mentalitu, tak to znamená, že je to ještě dnes v USA cesta, jak vyhrát volby... bez ohledu na to, jak reálnou oporu v realitě do dnes má. Už si nemůžete na středozápadě zadarmo zabrat zdarma kus pozemku a postavit na něm vlastní farmu. Ve třicátých letech spoustu lidí o tyto farmy připravila hospodářská krize a moderní kombajny. Situaci tehdy popsal v románu Hrozny hněvu s myšlenkou socialism John Steinbeck, který do knihy promítl své obavy, že “banka” pomalu ale jistě likviduje Jeffersonovu ideu. Spojené státy dnes již nepatří na špičku zemí v kvalitě života a v posledních dekádách se stále propadají. Přesto AMERICKÝ SEN a SELF-MADE-MAN stale ovlivňují postoj  k tématům jako je volný trh, zdravotnictví nebo sociální pomoc.

Paradoxně právě vývoj volného trhu způsobil, že se výroba postupně přesunula do levnějších zemí za účelem optimalizace zisku. Pro příklad, v šedesátých letech minulého století se v USA ušilo 95 % všeho oblečení, které si Američané koupili. Dnes jsou to zhruba tři procenta. S platem dělníka v automobilovém průmyslu jste si mohli drive bez větších problémů ušetřit na vlastní dům. I to přispělo k tomu, že se spousta běžných pracovníků považovala za střední třídu a utvrzovala se v tom, že americký sen je správný sen. V dnešní době roste počet osob, kteří mají problém zaplatit nájem. A ti lidé jsou samozřejmě naštvaní, že jim někdo americký sen vzal.

Přesně na tyto lidi cílil Donald Trump, když řekl, že chce Ameriku udělat znovu skvělou a vysušit “washingtonskou bažinu”, kterou označil spolu s ilegálními imigranty za onoho “někoho”. Kromě zarytých republikánů se mu podařilo přesvědčit drive demokratické voliče ze států, odkud v posledních dekádách zmizela výroba. Slíbil jim návrat dřívější prosperity. Neřekl přesně jak, skrze obchodní a celní války se mu to nedaří a jeho dcera Ivanka se mezitím nechala kolekci svého oblečení ušít v Číne. Spoustu lidí na své zkratkovitá hesla nachytal, protože podle nich věci říká, “tak, jak jsou.” Kdyby začal recitovat Emersona, patrně by se nedostal přes primárky. Trump svoji kampaň PRODAL s pomocí červené kšiltovky a stejně jako Obama v případě “YES WE CAN” vsadil na čistě obchodní, “sexy” marketing. Vsadil podle důkazů CIA I na jiné věci, ale o tom posléze.

Emerson chtěl lidem svoji myšlenku PŘEDAT. Cílem samozřejmě bylo ty lidi přesvědčit, aby se začali podílet na budování takového státu, jaký si on sám vysnil. Jenže celá ta jeho myšlenka stojí na tom, že člověk bude vlastního štěstí strůjcem, že bude samostatný a – co je důležité – že bude důvěřovat vlastnímu úsudku. To je totiž úplné jádro Emersonovy filozofie. Jeho posluchači a čtenáři ho proto pochopit museli.

To je přístup úplně odlišný od toho, když někomu potřebujete něco PRODAT. Tvůrci reklamních kampaní o to, abyste se samostatě rozhodovali, ani trochu nestojí.  A dnešní volební kampaně jsou jedna velká reklama, která sází na emoci, zjednodušení a kde není prostor pro žádné dlouhosáhlé vysvětlování, protože na to volič nemá čas a trpělivost.

Rychlý a přehlcený svět

Proč, kdy a kde došlo k té změně? Představte si mozek toho farmáře ve stodole jako počítač. Je stejně výkonný jako ten dnešní, ale ještě v něm není moc instalací a hlavně není připojený na internet, odkud si může stáhnout spoustu destruktivních virů.

S postupným zrychlováním doby a zvyšující se potřebou vám něco prodat se ten počítač čím dál více plnil. Čím více produktů se vytvořilo a bylo nutné prodat, tím více reklamy se na běžného člověka valilo. Pokud byl product navíc zdraví škodlivý (například cigarety), museli tvůrci reklam začít relativizovat pravdu, pracovat s emocemi a archetypy. Proměnila se take zábava. Čím více filmů putuje do kin, tím větší vizuální a zvuková smršť to musí být, aby divák získával stále nové podněty a nezačal se nudit. Proměnil se přístup k informacím a informační provázání jednotlivých částí světa.

Jak marketing proměnil žurnalistiku

Co je hlavní, vlivem reklamy se postupně proměnila žurnalistika, přezdívaná “čtvrtý pilíř demokracie”. Prvními třemi pilíři je moc rozdělená na moc výkonnou (prezident), zákonodárnou (parlament) a soudní (nejvyšší soud). Tyto tři pilíře mají v ideálním případě za úkol se vzájemně kontrolovat a dohlížet na to, aby jeden z pilířů nepřebujel či nezačal konat protiústavně. Pokud toto selže, nastupuje na scénu novinář, aby to lidem sdělil.

Nejprve začal principy reklamního ovlivňování používat bulvár. Začal cílit na nižší pudy a jednodušší, emotivnější jazyk, za pomoci kterých rychle upoutal pozornost. Hlavně nadpisy článků měly za úkol rychle vy (ŠOK!, Tohle vás zaručeně…). Dokud bylo všetištěné, tak to ještě šlo ukočírovat ve chvíli, kdy jste se u stánku rozhodovali, jestli chcete být šokování nejnovějším skandálem nebo se chcete dozvědět něco podstatného…a měli jste jasnou představu o tom, co v jednom nebo druhém najdete. Když si dnes otevřete Seznam.cz, máte zde nekonečný sloupec článků z různě kvalitních zdrojů a jednotlivé mediální domy mezi sebou zápasí o to, kdo nachytá víc čtenářů na šťavnatější nadpis. Došlo to tak daleko, že spousta lidí nic jiného než nadpisy už ani nečte. Zároveň díky sociálním sítí dostali všichni možnost se ke všemu hned vyjádřit. Takže tu rázem mate sloupec diskutérů naštvaně reagujících jednu schválně emotivně zabarvenou větu. Zatímco paleokortex (tzv. plazí mozek) šlape na plné obrátky, šedá kůra mozková s ní kritické myšlení je tím pomalu ale jistě vyřazováno z provozu. 

Když vám někdo chce nabulíkovat, že po kousnutí do margotky se rázem ocitnete na exitickém ostrově, rozhodně nechce, abyste se nad tím zamysleli. To samé platí, když někdo chce, aby vás zajímalo, že někdo vyfotil Agatu tak, že ji kouká celulitida. Proč by Vás to mělo zajímat? To, že něčí milenka dorazila někde na nějakou party je pro Vás také úplně zbytečná informace. Když ale do nadpisu napíšu, že se “vyprsila”, určitá část lidí na to okamžitě klikne. Disk našeho počítače se plním banálním obsahem, který nám ubírá síly věnovat pozornost důležitějším věcem a který nám I v běžném otravuje tělo vyplavováním hormonů určených pro akutní řešení krizových situací.

Marketing jako nástroj moci

Bylo otázkou času, kdy někoho napadne toho využít a manipulaci přesně zaměřit s cílem získání většího mocenského vlivu. Internet Vám k tomu dnes poskytuje prakticky neomezené možnosti. Můžete vytvořit informační portál, který na první pohled vypadá, že má za sebou profesionální redakci. Můžete zaplatit falešné účty, kteří v diskuzi pod článkem za pomoci “stádového efektu” podpoří názor, který chcete za pomoci článku lidem vštípit.

Co je hlavní, můžete říci, že to všechno už dávno činí druhá strana, která vás zcela záměrně zahlcuje nesrozumitelnými fakty za účelem Vás zmást a zmanipulovat. Pravdu by přece každý normální člověk měl být schopen pochopit, takže kde ta Pravda je?

Devalvace pravdy a popularita konspiračních teorií

Dva důležité factory, díky kterým je možné efektivně vypnout kritické myšlení a znejistit čtenáře, jestli to, co za pravdu považoval, skutečně pravdou je. Nejprve donutíme člověka pochybovat a pak ho pokud možno vyděsíme.

Pravda je často příliš složitá. Pokud  nabídneme zjednodušení, se kterým se čtenář navíc dokáže ztotožnit, vybere si člověk právě to jednodušší vysvětlení. Zejména v situaci, kdy mozek naráží na limity své denní kapacity, jelikož už je přeplněn informacemi jako:

  • že si kotě v Ostravě mňoukáním přivolalo pomoc;
  • že se ulice kolem Gottovy vily zatím uklízet nebud;
  • nebo 10 hlavních důvodů, proč spolu pratneři nespí.

Svět se zmenšil a denně se na nás valí neskutečná kvanta informací. Místo denního přídělu zpráv o tom, že na vsetínsku skončily žně, musíme zpracovat komplikované dění globalizovaného světa, do kterého stejně pořádně nevidíme. Zde vzniká podhoubí pro konspirace a alternativní pravdy. Ty nám říkají, že dění nechápeme právě proto, že někdo cíleně usiluje o tom, abychom to nechápali.

Je ještě jeden důvod, proč jsou konspirace tak lákavé . Během devatenáctého a dvacátého století lidé přišli o záchytný bod, který jim pomáhal se v složitém světě orientovat: Náboženství, které nejenže vysvětlovalo chod světa, ale take nabízelo jasné morální zásady. Místo toho nastoulia věda se stále novými poznatky a sociologie se stále novými návody, jak ve společnosti správně fungovat. Svět vědy je pro většinovou společnost nesrozumitelný. Boží svět měl neměnná pravidla. Víra navíc utvářela pevné komunity, díky kterým lidé mohli “někam patřit.”

Dnes najednou nepatříme nikam. Často neznáme své sousedy. Konspirační teorie pro lidi fungují jako církev – znovu se scházejí s těmi, se kterými mohou něco sdílet. I kdyby to mělo být pouze v rámci facebookové skupiny, je to cenné. Opět někam patří. Krásným příkladem takové komunity jsou příznivci teorie o ploché Zemi.

Ovlivňování veřejného mínění v jiných státech

Kombinace ztráty pozornosti a snah najít si tu svou srozumitelnou pravdu vytvořila mocnou zbraň. Díky ní je v dnešní době propaganda mnohem efektivnější v tom, že není uzavřená mezi hranicemi jednoho státu, ale lze s její pomocí ovlivňovat veřejné mínění občanů státu sousedního, konkurenčního nebo přímo nepřátelského.

Ve chvíli, kdy se nám podaří vypnout kritické myšlení, můžeme najet na staré osvědčené způsoby propagandy:

  • Destrukci elit – z těch, které jsme doted poslouchali, protože rozuměli tomu, čemu my ne, jsou ti, kteří nám chtějí ublížit. Jde take zároveň o cast společnosti, která je vúči manipulaci odolnější. Je proto důležité, aby neměla větší vliv než ti, kteří propaganda šíří.
  • Devalvaci pravdy – cílem je narušit důvěru lidí ve fakta, ve vědu a vzdělané lidi.
  • Vytvoření “alternativních faktů” – Stokrát opakovaná lež se stává pravdou, jelikož se Vám zaryje do paměti a zní povědomě.
  • Podrývání authority novinářů
  • Podrývání morálky – Jde ruku v ruce s oslabováním vlivu elit, které morální hodnoty zpravidla vytvářejí (ať už je o kněží, filozofy, vlivné státníky nebo dokonce ekonomické teoretiky). Posouvání hranic toho, co je přípustné, aktivizuje tu vrstvu společnosti, která se řídí převážně emocemi a velmi snadno vytvoří naštvaný “dav”.

Hybridní válka

V poslední fázi přednášky jsem se s vědomím, že se diskuze může snadno dostat na šikmou plochu, omezila na pouhá doložená fakta. Těmi jsou výsledky práce tajných služeb v mnoha státech, ze kterých vyplývá, že Ruská federace v současnosti používá výše zmíněné prostředky za účelem oslabení demokratických principů v USA a jednotlivých státech Evropské Unie, podílí se na ovlivňování průběhu voleb a podporuje populistické politické strany a proudy v těchto zemích.

S vědomím, že za pouhou hodinu se nedá celá problematika při nejlepší vůli obsáhnout, jsem přítomným v případě zájmu doporučila další zdroje, ze kterých jsem sama čerpala:

TIPY NA DALŠÍ INFO:

  • Alexandra Alvarová – Průmysl lži
  • Portál vytvořený Ústavem informačních studií a knihovnictví FF UK spustil: http://www.atlaskonspiraci.cz
  • Web věnovaný rozvoji kritického myšlení: www.krimys.cz
  • Romány a eseje George Orwella

Kateřina Hůlková

co je v plánu

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace